Jak se projevuje uzavření ruského vzdušného prostoru?

• 2022-03-25 08:00

Uzavření vzdušného prostoru Ruska pro letecké společnosti zemí, které přistoupily k sankcím, si vynutilo změny vedení letů. Ty jsou způsobeny nejenom sankcemi, ale také uzavřením vzdušného prostoru nad Ukrajinou a Běloruskem. Změny se týkají dálkových linek Evropa-Asie a letů ve střední a východní Evropě.

Evropa-Asie

Nemožnost využívat transsibiřského tranzitu pro lety do Asie a Japonska zřejmě nejvíce postihla Finnair, pro který byly transsibiřské tranzity na linkách do/z Asie jedním ze strategických pilířů. Finnair byl nyní nucen „oprášit“ polární lety.

Letová doba linky AY73 z Helsinek do Japonska trvala před uzavřením vzdušného prostoru v průměru 8 hod. 57 min. Od 9. března létá Finnair (AY73) polární cestou přes Svalbart a Aljašku. Tato cesta prodlužuje průměrnou letovou dobu o 4 hodiny, tj. takřka o polovinu. Porovnání polární cesty a původního směrování přes Sibiř ukazuje server flightradar24.com, obr. 1.

Letová doba z Japonska na Heathrow (viz linka JL43) se prodloužila z průměrných 12 hod. a 12 min. na 14 hod. a 38 min. Porovnání původní a nové trasy letu viz flightradar24.com, obr. 2. 

Další evropské společnosti oblétávají na cestách do Asie vzdušný prostor Ruska jižní cestou (viz obr. 3). Z toho profitují země, jako např. Gruzie a Arménie, které díky tomu vykazují bezmála zdvojnásobení počtu přeletů (viz obr. 5).

Transsibiřských cest mohou nadále využívat čínské letecké společnosti (obr. 4).

Za první dva měsíce tohoto roku využilo transsibiřského tranzitu 31 400 letů. Za použití transsibiřských cest platí zahraniční letecké společnosti Rusku poplatky.

Podle kalkulací Rossavijacie oblétávají na linkách mezi Evropou a Asií vzdušný prostor Ruska letecké společnosti 19 zemí. Dodatečné palivové náklady leteckých společností jsou odhadovány na 37,5 milionu dolarů za týden. Další náklady jsou spojeny s nižším využitím leteckého parku, personálními náklady atd.

Změny ve střední a východní Evropě

Změny v přeletech nad střední a východní Evropou vyhodnotila organizace Eurocontrol, která porovnala situaci dne 14. března se stavem 14. února. Výsledek viz obr. 5.

Ze studie vyplývá, že např. Litva ztratila takřka 200 přeletů denně, což znamená pokles o 46 %. Vysokému výpadku napomohl fakt, že vzdušný prostor Litvy využívaly od loňského roku letecké společnosti místo přeletů Běloruska. Vysoký propad vykázalo Polsko (-33 %).

Přírůstek 29 % zaznamenalo Maďarsko, které eviduje 290 přeletů/den, v plusu skončila i Česká republika (12 %). Největší přírůstek vykazují, jak bylo uvedeno výše, Arménie a Gruzie. (Obr.: flightradar24.com, Eurocontrol, planes.cz)

Article photographs