Ve středu skončil neúspěchem třetí pokus ukončit stávku Boeingu, která byla zahájena 13. září a které se účastní 33 000 členů odborů IAM. Proti novému návrhu kolektivní smlouvy hlasovalo 64 % hlasujících odborářů. Zamítnutí návrhu kolektivní smlouvy znamená pokračování stávky.
Schválení návrhu narazilo na problém důchodového fondu, o který zaměstnanci přišli v roce 2014 a který chtějí dostat do kolektivní smlouvy zpět. Boeing to rezolutně odmítá. Jak se ukázalo, pro odboráře jsou penzijní benefity důležitější než nabídka 35% růstu mzdy rozloženého do čtyř let.
Boeingu by přijetí penzijního plánu výrazně zvýšilo náklady. Je však otázkou, nakolik je kategorické NE rozumné. Obnovení penzijního plánu by zlepšilo motivaci a stabilizací pracovníků, kteří pracují u firmy déle, a tudíž s většími zkušenostmi. Pokud chce Boeing obnovit bývalou inženýrskou a technickou excelenci, takové zaměstnance potřebuje.
Polovina členů odborů pracuje u Boeingu méně než šest let. Asi čtvrtina méně než dva roky. Většina pracovníků resp. členů odborů IAM tedy nastoupila ke společnosti v době hluboké krize výrobce a v situaci, kdy management tlačil na rychlost výroby více než na kvalitu. To není zdravý základ pro renesanci Boeingu.
Odhaduje se, že odboráři mohou bez výplat stávkovat až tři měsíce. Pokud je tento předpoklad správný, pak jsou odboráři v polovině svých možností. Čas tedy není na jejich straně.
Boeing si sice může dovolit přerušit výrobu na delší dobu, avšak za cenu obrovských ztrát, a to včetně ztrát reputace (pokud Boeing ještě nějakou má). Odhaduje se, že den stávky přijde Boeing na 100 milionů dolarů.
Daleko větším problémem než „výdrž“ Boeingu samotného je riziko kolapsu dodavatelských řetězců, z nichž velká část nemusí několikaměsíční ztrátu zakázek přežít. Obnovit fungování zdecimovaných dodavatelů může trvat řadu měsíců a paralyzovat výrobu na dlouhou dobu dopředu. Boeing to nemůže ignorovat.
Dosáhnout dohody je proto pro obě strany první prioritou. Nemá smysl spekulovat, kde a jak se dosáhne kompromisu. Pokud Boeing svůj postoj k penzijnímu plánu nezmění, zřejmě mu nezbyde než přistoupit na další zvýšení platů, a to o 40 %, nebo stávající návrh 35 % zvýšení rozložit nikoliv na období čtyř let, ale na tři roky.
Další zvýšení mezd může být akceptovatelným kompromisem, a to tím spíše, že stávající mzdy Boeingu nejsou konkurenceschopné, a to ani v oboru, ani v oblasti Seattlu. (Foto: The Seattle Times, The Japan Times, planes.cz)
Nebyly vloženy žádné komentáře.
Copyright © 1999-2025 planes.cz | Redakční systém
